Tři nejčastější mýty o nošení dětí v šátku
Tři nejčastější mýty o nošení dětí v šátku
Jistě, mýtů o šátkování je mnohem víc, já vybrala ty, které jako maminka s dítětem v šátku slyším
kolem sebe nejčastěji. Tady jsou.
Miminko v šátku nemůže dobře dýchat
V „lepším“ případě se v diskuzích na webu můžete dozvědět, že známá vaší známé nechtěně svoje
dítě v šátku dokonce udusila. Nevěřte tomu. Při běžné péči a běžném šátkování rozhodně nehrozí, že
by se miminko v šátku udusilo. Naopak, kontakt tělo na tělo u miminka podporuje a upravuje činnost
dýchacího centra dítěte.
P. S. Pokud by se zdravé dítě začalo v šátku opravdu dusit, poznáte to. Zkuste na chvíli nedýchat vy –
zůstanete v klidu? Miminko je na tom stejně. Když nemá vzduch, bojuje o něj.
Miminko si z šátku do dospělosti odnese zničenou páteř a ohnuté kosti
Vždyť to tvoje miminko má tak pokroucené tělíčko, to nemůže dobře dopadnout! Věta, kterou slyšel
snad každý, kdo nosí děti v šátku. Přitom v šátku miminko má přesně tu polohu, která je pro něj
nejpřirozenější – se zakulacenými zády, roznoženýma a lehce přitaženýma nožičkama. Jeho páteř
není nikterak zvlášť zatěžována, například otřesy, které mohou vadit při jízdě kočárkem, jsou v šátku
tlumeny kostrou toho, kdo nese. Zdravý vývoj kostí, páteře i kyčlí ani v nejmenším neohrožuje.
Děti nošené v šátku jsou rozmazlené a nesamostatné
Krásný příklad tvrzení, které nejde nijak doložit, a přece je tolik rozšířené. Dítě prostě musí být někdy
samo, a když ne, nebude s ním k vydržení. Opak je pravdou. Těsný kontakt s maminkou je žádoucí až
do dvou let věku dítěte – teprve pak je schopné pochopit, že když máme na chvíli odejde, neodejde
na pořád. I ze svojí zkušenosti mohu říct – čím častěji je miminko na začátku v šátku, tím rychleji se
dokáže osamostatnit.
Co říká o šátkování Česká pediatrická společnost?
Budu citovat ze zprávy „Stanovisko České pediatrické společnosti k nošení malých dětí v šátku či
závěsu – tzv. „šátkování“ – pro a proti“: Moderní společnost „znovuobjevila“ nošení kojenců a malých
dětí („šátkování“, babywearing, Babytragen) jako ideální metodu úzkého kontaktu dítě- rodič. Za
optimální považujeme především psychický aspekt této těsné vazby, u nedonošených dětí navíc i
aspekt výživový, protiinfekční a termoregulační.
Možné negativní dopady na vývoj skeletu – páteř, pánev, kyčle- sice nebyly přesvědčivě prokázány,
nelze je však zcela bagatelizovat. Nesporná rizika (úrazy, zadušení) této metody však nutno brát v
úvahu a správnými technikami nošení dětí je prakticky eliminovat. Z hlediska péče o dítě nejsou tedy
proti nošení dětí v šátku zásadní námitky.
Krásný den!
Vaše Monika Gorná
Foto zdroj: Moisha